Doktorsk� titul za hubi�ku? Jak kde

Absolventka doktorsk�ho studia a dr�itelka titulu Ph. D. v oboru chemie se p�ihl�sila ke konkurzu na m�sto na jednom magistr�tu na jihu Moravy. Bylo j� sd�leno, �e m� p��li� vysok� vzd�l�n�. Po dal��m marn�m hled�n� m�sta se stala telefonistkou. P�esto lze postgradu�ln� studenty, usiluj�c� o titul Ph. D. v t��let�ch prezen�n�ch studijn�ch programech, denn� potk�vat skoro na v�ech vysok�ch �kol�ch.

Co je vlastn� kari�ra?

P�edstavme si �erstv�ho absolventa technick�ho nebo p��rodov�dn�ho oboru, kter� si �ekne, �e o�el� vysok� plat, kter� by pravd�podobn� dostal v praxi, a stane se doktorandem.

Je to z�va�n� krok, nebo� nejde jen o t�i roky �ivota a o pen�ze, ale tak� o kari�ru.
Poda��-li se mu dostat do t�mu lid�, v n�m� vl�dne nad�en� pro v�du m�sto taktizuj�c� sout�e o sk�vu chleba, bude nejsp�e odch�zet jako expert jist� si svou budoucnost�. Ka�d� doktorand je ale - na rozd�l od zam�stnance chr�n�n�ho z�kon�kem pr�ce - vyd�n na milost a nemilost d�kanovi fakulty a sv�mu �koliteli. Dojde-li ke st�etu hned po m�s�ci, m��e bez velk�ch ztr�t odej�t, st�v� se v�ak, �e �kolitel nebo pracovi�t� doktoranda vyu��vaj� k tomu, aby pro n� zadarmo pracoval. Ano, zadarmo -mal� stipendium je toti� p��sp�vkem na studium, a ne odm�nou za u�en�, no�en� bal�k� �i st�hov�n� sk��n�. V�ichni se k n�mu proto chovaj� mile.

Tepl� m�ste�ko a titul za nic

Na rozd�l od pregradu�ln�ch student�, kte�� vystupuj� v��i vysok� �kole jako velk� masa z�kazn�k�, b�v� doktorand vtahov�n do z�kulis� katedrov�ch a fakultn�ch boj�, nar�� na v�elijak� animozity, na osobnosti normaliza�n�ho form�tu i na dravce ve stylu devades�t�ch let. Setk�v� se s realitou �esk�ho vysok�ho �kolstv� a �asto odch�z� zcela znechucen. Je to asi d�sledkem toho, �e na vysok�ch �kol�ch st�le nefunguje opravdov� konkurence, kter� by p�im�la jejich pracovn�ky p�em��let nad t�m, zda svou pr�ci konaj� vskutku dob�e. Kdekdo naopak pova�uje sv� m�sto za tepl� pel�ek, a je�t� ho�ekuje nad n�zk�m platem.
Nen� doktor jako doktor. V humanitn�ch oborech se pova�uje za celkem p�irozen�, �e intern� doktorand bere stipendium, chod� dva t�i dny na fakultu a zbytek �asu si p�ivyd�l�v�. Redukovat �as str�ven� aktivn�m studiem lze p�itom zcela podle libov�le nad��zen�ch, sta�� s nimi b�t dobr� kamar�d.
Pro mnoh� je to dobr� st�tn� dotace, je� je k ni�emu nezavazuje a k n� se d� dostat velmi snadno, nebo� zvl�t� fakulty s ni��� �rovn� berou za doktoranda skoro kohokoli. St�v� se, �e titul nakonec obdr�� i �lov�k, kter� si �el prim�rn� jen p�ivyd�lat bez v�ech ambic� na dokon�en� Ph. D. studia. Doktorandsk� studium se tak st�v� �to�i�t�m nejr�zn�j��ch typ�, od hlup�k�, je� se ukr�vaj� pod k��dly st�tn�ch dotac� a univerzitn� ma�in�rie p�ed realitou sv�ta, a� po velice schopn� v�dce. To se t�k� v�ech obor�, a� jsou technick�, humanitn� nebo p��rodov�dn�.

Odlivy a p��livy mozk�

�asto se mluv� o tom, �e budoucnost m� pouze vzd�lanostn� a informa�n� spole�nost, v n� se bude uplat�ovat technologick� rozvoj a v�razn� flexibilita pr�ce. Ve jm�nu t�to my�lenky r�zn� lid� tla�� na st�t, aby z n�ho vym��kli v�c a v�ce. �aluj� na citeln� odliv mozk� do USA, a p�itom nezm�n�, �e v USA se d�ky n�zk�m dan�m a rozv�jej�c�mu se konkuren�n�mu prost�ed� da�� schopn�m tv�r��m lidem l�pe.
D�vat st�le v�ce pen�z do �esk�ho vysok�ho �kolstv� bez struktur�ln�ch zm�n je k ni�emu. Vzd�lanostn� spole�nost nem��e spo��vat v tom, �e neschopn�m a vykut�len�m otlouk�nk�m ud�l�me hromadn� titul Ph. D.
Mozky, kter� ode�ly, se v mnoha p��padech u� nevr�t�. Mus�me si tedy p�stovat nov� a vytvo�it jim takov� podm�nky, aby z�st�valy. Zd� se v�ak, �e to nen� c�lem ani vysok�ch �kol, ani Akademie v�d, ani ministerstev, ani politik�. Ti v�ichni maj� toti� sv� vlastn� c�le v duchu hesla "bli��� ko�ile ne� kab�t". Skute�n� mozky jsou sp�e na obt�, a� u� se o nich proklamuje cokoli.