Uzn�v�n� kvalifikace v EU z�vis� i na tom, jestli poslanci schv�l� p��slu�n� z�kon � St�tnice ke studiu v USA nesta��
� Mana�e�i mohou studovat v Austr�lii
� Z�kon o uzn�v�n� profesn�ch kvalifikac� st�le chyb�
Se vstupem do EU se nestaneme ihned plnopr�vn�mi �leny. Tak jako v�echny ekonomicky slab�� p�istupuj�c� st�ty v minulosti, i na �R se budou vztahovat nejr�zn�j�� "ochrann�" opat�en�. Mezi n� bude pat�it nap��klad i dvou a� sedmilet� p�echodn� obdob�, v n�m� pro n�s nebude platit evropsk� pravidlo voln�ho pohybu osob. "�lensk� zem�, kter� budou pou��vat p�echodn� obdob�, si vlastn� zachovaj� sou�asn� stav," ��k� odborn�k na voln� pohyb osob a uzn�v�n� profesn�ch kvalifikac� Michal Meduna z ministerstva pr�ce a soci�ln�ch v�c�.
Kdo a jak bude moci po vstupu do Evropsk� unie pracovat ve �lensk�ch zem�ch
* V p�echodn�m obdob�, kter� m��e �init po vstupu �eska do Evropsk� unie v jednotliv�ch �lensk�ch zem�ch 2 - 7 let, pro n�s budou platit stejn� pravidla jako dnes. Voln� m�sto bude nejd��ve nab�dnuto kandid�tovi ze zem�, v n� se nab�z�. Potom p�ijde na �adu kandid�t z jin� �lensk� zem� a a� pot� kandid�t ze zem� p�istupuj�c�. Na posledn�m m�st� jsou potom kandid�ti ze zem� "mimo" Evropskou unii.
* Jestli�e se ministerstvu pr�ce a soci�ln�ch v�c� poda�� prosadit z�kon o uzn�n� odborn� kvalifikace, l�ka��m, l�k�rn�k�m, zdravotn�m sestr�m, zubn�m l�ka��m, veterin���m, pr�vn�k�m a architekt�m bude po p�echodn�m dvoulet�m obdob� sta�it prok�zat se diplomem o dosa�en�m vzd�l�n�.
* Pro v�echny ostatn� profese bude platit obecn� re�im, podle n�ho� mohou ��ady �lensk�ho st�tu zkoumat, nakolik se kvalifikace pracovn�ka ur�it� kategorie li�� od po�adavk� platn�ch v zemi, kde se uch�z� o pr�ci. T�k� se to nap��klad in�en�r�, u�itel� �i da�ov�ch poradc�.
* Pro �ivnostn�ky budou platit stejn� pravidla, jak� plat� pro jednotliv� zam�stnance. �ivnostn�ci v�ak budou moci poskytovat jednor�zov� nesyst�mov� slu�by p�es hranice, tedy nap��klad elektrik�� z Rozvadova bude moci jet do Mnichova opravit klientovi z�suvku, ani� by sv�j v�jezd musel v N�mecku nahl�sit.
�e�t� pracovn�ci, kte�� budou cht�t vstoupit na evropsk� trh pr�ce, tak musej� po��tat s v�t��mi probl�my p�i sh�n�n� pracovn�ho povolen�. "Nejd��ve toti� dostane p�ednost ten kandid�t, v jeho� zemi se voln� m�sto nach�z�. Pak ob�an z dal��ch st�t� unie a pak a� na�inec," vysv�tluje Meduna. Podle n�j se n�kter� sou�asn� zem� EU p�ikl�n�j� k "dr�en�" p�echodn�ch obdob� z politick�ch d�vod� a ze strachu, �e by lid� z kandid�tsk�ch zem� zaplavili jejich trh pr�ce.
�esko, kter� podle Meduny vystupovalo proti p�echodn�m obdob�m velmi d�razn�, se v�ak uch�lilo k "recipro�n�m" opat�en�m. Nap��klad dva roky po vstupu do unie zde nebudou moci cizinci nakupovat pozemky.
Architekt tady i tam
Jednou z nejv�t��ch legislativn�ch starost� spojen�ch se vstupem do Evropsk� unie je v oblasti politiky zam�stnanosti ot�zka vz�jemn�ho uzn�v�n� profesn�ch kvalifikac�. Existuj� profese, jejich� praxe se nijak�m v�razn�m zp�sobem po Evrop� neli��, jsou v�ak i profese, kter� si vynucuj� v r�zn�ch st�tech rozmanit� p�ezkou�en�.
Do prvn� skupiny sedmi�ky dr�itel� diplom� - pat�� l�ka�i, zdravotn� sestry, zuba�i, l�k�rn�ci, veterin��i, architekti a pr�vn�ci (u advok�t� je zde vazba na znalost n�rodn�ch p�edpis�), z profesn�ch kvalifikac� potom �emesln�ci, obchodn�ci �i zem�d�lci. Teoreticky by z�stupc�m t�chto profes� m�lo v Evrop� sta�it prok�zat se "pouze" osv�d�en�m o vzd�l�n�. Co by tedy na ty, kte�� cht�j� pracovat v Evropsk� unii, �ekalo?
"Z�kladem je samoz�ejm� uzn�n� diplomu zde, v �esk� republice. Ka�d� zem� jinak m��e, ale i nemus�, vy�adovat 3 roky praxe pod dozorem nebo p�ezkou�en�. Souvis� to tak� se znalost� jazyka, zejm�na u l�ka�sk�ch profes�," vysv�tluje Ond�ej Gabriel z tiskov�ho odboru ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy. Praxe nebo p�ezkou�en� se t�k� zejm�na neregulovan�ch profes� - nap��klad da�ov�ch poradc� �i in�en�r�. "Nap��klad strojn� in�en��i u n�s nemaj� profesn� komoru, ale v N�mecku a Rakousku ano," podot�k� Gabriel.
D�le�it� je zp�sobilost k podnik�n�
Z�kladem k �sp�chu mezi konkurenc� je podle Hospod��sk� komory propracovan� syst�m kompetenc� v oblasti vzd�l�v�n�. "P�i uplat�ov�n� �ivnostn�k� a podnikatel� �e��me krom� uzn�v�n� kvalifikace i zp�sobilost k podnik�n�. Probl�m je, �e pokud nem�me kompetence ve vzd�l�v�n� kvalifikac�ch u n�s, nem��eme efektivn� usp�t ani v kvalifikac�ch v Evropsk� unii. Kompetence jsou tak�ka monopoln� na ministerstvu �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy," ��k� Viktorie Pl�vov�, tiskov� mluv�� Hospod��sk� komory. "V�znamn�m podn�tem je pro n�s ovlivn�n� na�eho trhu p�ijet�m p�ipravovan�ho z�kona o uzn�v�n� kvalifikac�. Ten definuje p��stupy na n� trh pr�ce a podnik�n� se v�emi vypl�vaj�c�mi d�sledky," uzav�r�.
Hana Sl�vov�
Jsme tam, kde jste vy