Jednoduch� ot�zka s velmi nejednoduchou odpov�d�, se kterou bychom v�m dnes r�di trochu poradili.

Z POHLEDU ZAM�STNAVATELE

P�i polo�en� kl��ov� ot�zky zam�stnavatel samoz�ejm� v�, kolik pen�z je ochoten �lov�ku na dan� pozici zaplatit. Toto ��slo se ale od fin�ln� domluven� m��e velmi li�it.

• Pokud si dobr� uchaze� �ekne o m�lo pen�, dostane to m�lo, o kter� si �ekl, p�esto�e zam�stnavatel by mu byl ochoten d�t v�c.
• Pokud si uchaze� �ekne o to, co mu je zam�stnavatel ochoten d�t, nen� co �e�it a v�e je domluveno.
• Pokud si dobr� uchaze� �ekne o trochu v�ce, ne� m� zam�stnavatel v rozpo�tu, za�ne vyjedn�v�n�.
• Pokud si dobr� uchaze� �ekne o nesmysln� vysok� pen�ze, v�t�inou to t�m kon��. I kdyby do�lo k vz�jemn� dohod�, musel by uchaze� ud�lat tak velk� �stupek, �e by ho to ji� dop�edu demotivovalo a to nen� ��douc� ani pro jednu stranu.

CO SI MUS�TE PROMYSLET VY

Existuj� prim�rn� dva druhy odpov�d�, kter� z v�s mohou vypadnout. Prvn� mo�nost� je interval, o kter�m se do�tete v mnoha �l�nc�ch. Tyto �l�nky jsou ale psan� personalisty, kte�� pak podle intervalu s uchaze�i jednaj� � respektive pokud d�te interval 15 � 20 000, dostanete t�ch 15. V r�mci intervalu to je jako byste napsali jen to nejni��� ��slo, tak�e v�m rad�me tuto odpov�� nepou��vat.

Druhou a n�mi doporu�ovanou mo�nost�, je p�ipraven� si t�ech r�zn�ch ��sel:

• Optim�ln� ��stku, za kterou byste r�di pracovali. Optimum si mus�te odvodit ze sv�ch osobn�ch pl�n� do budoucna.
• Minim�ln� ��stku, za kterou jste ochotni pracovat. Je to nap��klad ��stka, za kterou m��ete pracovat jinde na podobn� pozici a je t�eba ji konstruovat racion�ln� � abyste m�li z �eho ��t. M�lo by se jednat o skute�n� minim�ln� ��slo, kter� by rozhodn� nem�lo b�t c�lem vyjedn�v�n�.
• Posledn� ��slo je to, kter� bude va�� odpov�d� na ot�zku p�edstavy va�eho platu. Nazveme jej otev�rac� nab�dka. Otev�rac� nab�dku stanovte podle odhadu potencion�ln� pozice. C�lem je zde co nejbl�e trefit maximum, kter� nab�z� zam�stnavatel. M�la by b�t dostate�n� vysok�, proto�e nad otev�rac� nab�dku se b�hem vyjedn�v�n� dostanete jen velmi v�jime�n�.

Stejn� jako vy nev�te, co je zam�stnavatelovo maximum, on zase nev�, co je va�e minimum. Interval mezi t�mito ��sly se naz�v� vyjedn�vac� prostor a dohoda m��e b�t kdekoliv v tomto prostoru � z�le�� jen na tom, kdo ze dvou stran bude lep�� vyjednava�.

CO ZV��IT P�I UR�OV�N� V݊E OTEV�RAC� NAB�DKY

Otev�rac� nab�dka se samoz�ejm� odv�j� od pozice, na kterou se hl�s�te a k va�im zku�enostem v dan� oblasti. Star��, zku�en� �lov�k na seniorn� pozici si samoz�ejm� m��e dovolit ��ct o vy���. Pr�ce pro absolventy je trochu jin� situace, absolvent hl�s�c� se na juniorn� pozici m� minimum praktick�ch zku�enost� a leckdy mu chyb� i ur�it� znalosti pro danou pozici. P�i tvorb� ceny je nutn� zv�it va�e zku�enosti, praxi a to, jak rychle budete moct na c�lov� pozici fungovat samostatn� a produktivn�.

Nezapome�te taky na to, �e po��t�te s �istou mzdou, kterou budete m�t pln� k u�itku. P�ipo�tete si k n� dan� a dal�� odvody a t�m dojdete na fin�ln� ��stku, kterou m�te u pohovoru pou��t.

NEVYM�KNOUT

Vyjedn�v�n� o platu je psychicky n�ro�n� a mnoho lid� nakonec vym�kne, kdy� ho zam�stnavatel tla�� o 500 K� nebo o 1000 K� n�. Je v�ak nutn� si uv�domit, �e to nen� jen p�tistovka nebo tis�covka, z dlouhodob�ho hlediska je to mnohem v�c. P�epokl�dejme, �e v nov� pr�ci setrv�te aspo� dva roky a z t� tis�covky, o kterou jste na pohovoru p�i�li, je najednou 24 000 K�.

A KONKR�TN� ��SLA?

Rady dobr�, ale v�s zaj�malo to konkr�tn� ��slo, co?

Tak my v�m teda d�me minimum a maximum.

V� prvn� plat by rozhodn� nem�l j�t pod 15 000 K� a velmi pravd�podobn� nep�es�hne 30 000 K�. V z�sad� v�ak nejv�c z�le�� na oboru a velikosti firmy, do kter� chcete nastoupit.