Soukrom� vysok� �koly financuj� sv�j provoz z vybran�ho �koln�ho od sv�ch student�. Pokud studentovi ukon�� studium, lidov� �e�eno jej vylou�� ze studia, ten samoz�ejm� p�estane platit a �kola tak p�ich�z� o sv� � v�t�inou jedin� - p��jmy. Tento princip ale p�ece plat� jak pro soukrom� vysok� �koly, tak pro ty ve�ejn�. Rozd�l je pouze v�tom, �e na soukrom�ch �kol�ch �koln� plat� s�m student, zat�mco na ve�ejn�ch �kol�ch ho za n�j plat� st�t, tedy da�ov� poplatn�ci. Tedy i u ve�ejn�ch �kol existuje p��m� �m�rnost, kdy plat�, �e ��m v�ce student�, t�m v�ce pen�z. Kde je tedy rozd�l?
�
N�kdo mo�n� nam�tne, �e ve�ejn� vysok� �kola m� v�t�inou n�kolikr�t v�ce student� ne� soukrom�, a tak je m�ra jej� �nez�vislosti� na pen�z�ch men��. To plat� ale v�obecn� rovin�, v�jak�msi glob�ln�m m���tku. Na ve�ejn� vysok� �kole se toti� pen�ze p�erozd�luj� v�r�mci fakult. Pokud tedy m� fakulta ��dov� 1000 student�, je jej� velikost srovnateln� se soukromou �kolou. Samoz�ejm� plat� je�t� jedna �m�rnost: v�ce student� rovn� se nejen v�t�� p��jem, ale i v�t�� v�daje. V m��e efektivnosti vynalo�en�ch prost�edk� je na tom jist� l�pe soukrom� subjekt ne� ten st�tn�, a to plat� nejen pro oblast vysok�ho �kolstv�.
�
�N� student � n� p�n� - i tak by mohl v�pozm�n�n� podob� zn�t zn�m� slogan. Mus�me si ale ujasnit, v��em je n� student, tedy z�kazn�k, na��m �p�nem� a kde jsou hranice, za kter� u� nelze zaj�t. Na ka�d�, soukrom� i ve�ejn� �kole, existuj� dv� v�tve: pedagogick� a ekonomick�. C�lem pedagogick� v�tve veden� rektorem je poskytov�n� kvalitn�ho vzd�l�n� a rozvoj �koly. C�lem ekonomick� v�tve veden� kvestorem, �ili finan�n�m �editelem, je generov�n� zisku a ��zen� rozvoje �koly. Zisku lze dos�hnout prodejem kvalitn�ch slu�eb, co� je v�p��pad� vysok� �koly pr�v� kvalitn� slu�by vzd�l�n�. Jsem p�esv�d�en o tom, �e v�dlouhodob�m �asov�m m���tku se �kola m��e na trhu udr�et jen tehdy, d�-li sv�m z�kazn�k�m � student�m pot�ebn� poznatky a v�domosti, kter� vyu�ij� v praktick�m��ivot�. A tady rozhodn� nejde jen o z�sk�n� n�jak�ho titulu. Nikdo z�n�s by p�ece neposlal sv� d�t� na �kolu, kde si p�edt�m s�m �koupil� titul a o kter� s�m tvrd�, �e mu vlastn� k�ni�emu nebyla.
�
V��em jsou tedy soukrom� �koly jin� ne� ve�ejn�? Jako i v�jin�ch oblastech spo��v� hlavn� rozd�l p�edev��m v�p��stupu ke student�m. Na soukrom� vysok� �kole by nem�l b�t student jen polo�kou v�seznamu, jak tomu je na n�kter�ch ve�ejn�ch �kol�ch. Student m� sv� starosti a pot�eby, kter� by moudr� �kola m�la respektovat a v�p��pad� pot�eby studentovi pomoci. Jedn�m z�ukazatel� profesionality p��stupu �koly ke student�m mohou b�t nap�. ��edn� hodiny studijn�ho odd�len�. To, �e jsou na jedn� nejmenovan� ve�ejn� �kole ��edn� hodiny pro d�lkov�, tedy pracuj�c� studenty, 3x t�dn� mezi 9 a 11 hodinou, sv�d�� o naprost�m neporozum�n� pot�eb�m student�.
�
Soukrom� vysok� �koly jsou podnikatelsk� subjekty podnikaj�c� v�oblasti specifick�ch slu�eb na konkuren�n�m trhu, trhu vzd�l�v�n�. A stejn� tak jako ostatn� �firmy� i ony se musej� postarat samy o sebe. Na rozd�l od t�ch st�tn�ch jim toti� nikdo nic ned� a u� v�bec ne zadarmo. Jen m�lo mohou z�skat a t�m�� o v�echno mohou p�ij�t � o d�v�ru, dobr� jm�no, studenty a tedy i nad�ji na dal�� existenci. Ty z�nich, kter� si uv�dom�, �e na trhu m��e usp�t jen ten, kdo dlouhodob� a zodpov�dn� poskytuje kvalitu a profesion�ln� p��stup, p�e�ij�. A to je do budoucna � pro ka�d�ho z�n�s � jen dob�e.
�
�
�
