V�em z�stupc�m �kol a fakult jsme polo�ili tyto ot�zky:
- Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
- Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
- Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
- Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
- prof. Ing. Josef Soukup, CSc., d�kan FAPPZ �ZU
- prof. RNDr. Michael Kom�rek, Ph.D., d�kan F�P �ZU
- doc. Ing. Ji�� Ma�ek, Ph.D., d�kan TF �ZU
- doc. Ing. V�clav �uba, Ph.D., d�kan FJFI �VUT
- prof. Ing. Tom� Policar, Ph.D., d�kan FROV J�U
- prof. Mgr. Tom� Ka�parovsk�, Ph.D., d�kan P�F MU
- prof. MVDr. Leo� Pavlata, Ph.D., d�kan AF MENDELU
- prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., d�kan ZF MENDELU
- doc. Dr. Ing. Pavel Kur��, d�kan F�P UJEP
- doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., d�kan MFF UK
- prof. RNDr. Ji�� Zima, CSc., d�kan P�F UK
- prof. RNDr. Miloslav Du�ek, Dr., prod�kan pro mezin�rodn� z�le�itosti P�F UPOL
- prof. Ing. Michal P�ibyl, Ph.D., d�kan FCHI V�CHT
- prof. Ing. Pavel Jen��ek, CSc., d�kan FTOP V�CHT
- prof. Ing. Michal Vesel�, CSc., d�kan FCH VUT
Fakulta agrobiologie, potravinov�ch a p��rodn�ch zdroj� �ZU
prof. Ing. Josef Soukup, CSc., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
V oblasti zem�d�lsk�ch a aplikovan�ch p��rodn�ch v�d pat��me v �R k t�m nejlep��m univerzit�m, jak dokl�daj� v�sledky hodnocen� doma i v mezin�rodn�ch �eb���c�ch, nap�. Academic Ranking of World Universities. Fakulta disponuje nejmodern�j��m technick�m vybaven�m: laborato�emi, p��stroji, sklen�ky, experiment�ln�mi stanicemi, chovy z�jmov�ch i hospod��sk�ch zv��at, veterin�rn� ordinaci, potravin��sk�m pavilonem a mnoho dal��mi za��zen�mi. Kampus univerzity byl vyhodnocen UI GreenMetric z pohledu udr�itelnosti na prvn�m m�st� mezi univerzitami v �R a poskytuje jedine�n� prost�ed� pro studium, odpo�inek, z�bavu, sport i bydlen� na jednom m�st�. Ze strany student� je oce�ov�n �irok� v�b�r studijn�ch program� a vst��cn� p��stup pedagog�. Nab�z�me i programy v anglick�m jazyce, �e�t� studenti se tak setk�vaj� se zahrani�n�mi a mohou vyj�d�t na v�m�nn� pobyty a letn� �koly do zahrani��, kde m�me v�ce ne� 100 kvalitn�ch smluvn�ch partner�.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Profil a uplatn�n� absolvent� do jist� m�ry p�edur�uje ji� studijn� program, kter� si zvolili. V�t�ina na�ich program� je koncipov�na pro dobr� uplatn�n� v praxi. Nicm�n� studenti se v r�mci studovan�ho oboru mohou rozhodnout, zda se cht�j� v�ce p�ipravovat pro profesn� dr�hu a pak si vol� p�edm�ty ve sv�m studijn�m pl�nu, odborn� praxe a kvalifika�n� pr�ce v�ce prakticky zam��en�. Pokud cht�j� pokra�ovat ve studiu a v�novat se v�ce v�zkumu, p��padn� v�deck� dr�ze, maj� mo�nost pracovat ji� b�hem studia spole�n� s pedagogy v n�kter�m z v�zkumn�ch t�m� v laborato��ch a na dal��ch experiment�ln�ch za��zen�ch, s perspektivou doktorsk�ho studia.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Fakulta m� ji� dnes velkou diverzitu program�, ale st�le se p�izp�sobujeme spole�ensk� popt�vce i po�adavk�m praxe. Nov� jsme akreditovali studijn� program se zam��en�m na precizn� zem�d�lstv� a chceme se v�ce anga�ovat i v oblasti veterin�rn�ch obor�, kde ji� t�et�m rokem b�� bakal��sk� studijn� program Veterin�rn� asistent a vypisujeme p�ij�mac� ��zen� i do navazuj�c�ho magistersk�ho programu. Zem�d�lstv�, potraviny a zdrav� v��iva, p��e o �ivotn� prost�ed�, zv��ata a rostliny, jsou zaj�mav� a v ka�d� historick� dob� d�le�it� obory a my v nich chceme poskytovat to nejlep�� vzd�l�n�. Fakulta pro�la v uplynul�ch desetilet�ch obrovsk�m kvalitativn�m rozvojem a pro n�s je velkou v�zvou tento trend udr�et a d�le se rozv�jet.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� je takov�, kter� k n�m jde proto, �e je ochoten v�novat se naplno studiu, aby co nejv�ce vyt�il z potenci�lu, kter� na�e fakulta sk�t�, jak z pohledu vysoce kvalifikovan�ch u�itel�, tak i modern�ho za��zen� pro teoretickou i praktickou v�uku. V minul�m roce jsme do v�ech studijn�ch program� zavedli p�ij�mac� zkou�ky, aby se ve studijn�ch kolektivech sch�zeli motivovan� studenti. Nen� v�ak t�eba se jich b�t, ot�zky jsou na �rovni z�klad� st�edo�kolsk�ho u�iva a nab�z�me i p��pravn� kurzy a p�ij�ma�ky �na ne�isto�.
Fakulta �ivotn�ho prost�ed� �ZU
prof. RNDr. Michael Kom�rek, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Jsme tuzemsk�mi l�dry ve vysoko�kolsk�m vzd�l�v�n� zam��en�m na komplexn� p��i o �ivotn�ho prost�ed�, a to spolu d�razem na aplikovatelnost v�domost� v praxi. Ochrana p��rody a aktivn� management �ivotn�ho prost�ed� jsou samoz�ejmou sou��st� kultury vysp�l� modern� spole�nosti a jejich v�znam a d�le�itost v budoucnosti jen poroste. Na��m c�lem je proto vzd�l�vat budouc� profesion�ly, kte�� n�m pomohou se vyrovnat s aktu�ln�mi i budouc�mi v�zvami.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Vzd�l�n�, kter� poskytujeme, obs�hne cel� spektrum v�deck�ch discipl�n, v�etn� bohat� nab�dky ter�nn�ch cvi�en�, prax� (v�etn� zahrani�n�ch) a zapojen� do �pi�kov�ch v�deck�ch t�m� nebo mezin�rodn�ch projekt�. Na�im p��stupem reagujeme na aktu�ln� popt�vku praxe a glob�ln� v�zvy, kter� pot�ebuj� kvalitn� profesion�ly. Na�i absolventi velmi �sp�n� nach�zej� uplatn�n� nejen ve st�tn� spr�v� na v�ech rozhoduj�c�ch pozic�ch (nap�. v r�mci ministerstev, spr�vn�ch ��ad� nebo t�eba v Agentu�e ochrany p��rody a krajiny �R), v�zkumn�ch instituc�ch, ale tak� v soukrom�m sektoru.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Fakulta chce pokra�ovat ve sv�ch dob�e nastaven�ch trendech. Soust�edit se prim�rn� na kvalitu a to jak u sv�ch student� a vzd�l�vac�ch aktivit tak i u t�ch v�zkumn�ch. Jedn�m z d�le�it�ch aspekt� je jist� zvy�ov�n� internacionalizace prost�ed� na fakult�. Proto klademe d�raz jak na v�jezdy student� do zahrani��, tak chceme i d�le zvy�ovat po�ty student� ze zahrani��, kte�� se hl�s� do na�ich anglicky vyu�ovan�ch obor�. Z�rove� si uv�domujeme aktu�lnost problematiky ochrany �ivotn�ho prost�ed� a budeme se sna�it i nad�le v�znamn� zasahovat do ve�ejn� diskuze o souvisej�c�ch odborn�ch t�matech.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� o studium u n�s by m�l m�t up��mn� z�jem o prost�ed�, ve kter�m �ije. Pokud se zaj�m� o sv�t kolem sebe, nen� mu lhostejn�, jak bude vypadat p��roda a �ivotn� prost�ed� v budoucnosti, zaj�m� ho, jak probl�my �e�it i chce odhalovat souvislosti, kter� n�s propojuj� s cel�m sv�tem, pak m� ide�ln� p�edpoklady pro �sp�n� studium na na�� fakult�.
Technick� fakulta �ZU
doc. Ing. Ji�� Ma�ek, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Technick� fakulta �ZU nab�z� unik�tn� student�m z�skat kombinaci dovednost� a znalost� v technick�ch in�en�rsk�ch programech, kter� pokr�vaj� oblasti vzd�l�v�n� zem�d�lstv�, dopravu, stroj�renstv� a energetiku v�etn� IT. Podle volby studijn�ho programu si studenti mohou vybrat u��� specializaci v problematice, kter� se cht�j� po absolvov�n� fakulty v�novat. Fakulta nab�z� dva zcela jedine�n� studijn� programy, a to In�en�rstv� �dr�by a Precizn� zem�d�lstv�, kter� je mo�n� v �esk� republice studovat pr�v� jen na na�� fakult�. D�ky In�en�rstv� �dr�by se tak udr�itelnost techniky nestane pouze pr�zdnou fr�z�. Technick� fakulta disponuje modern� infrastrukturou a laborato�emi, kter� umo��uj� student�m prov�d�t praktick� experimenty a v�zkum v r�mci vybran�ch obor� z�jmu. Studenti maj� p��stup k pokro�il�m technologi�m a za��zen�m nejen v oblasti akreditovan�ch studijn�ch program�. D�raz je kladen na neust�lou inovaci technick�ho vybaven� i inovaci n�pln� jednotliv�ch studijn�ch p�edm�t� tak, aby studenti v�dy mohli pracovat s nejnov�j��mi poznatky dan�ho oboru. Tyto investice umo��uj� Technick� fakult� poskytovat kvalitn� vzd�l�n�, prov�d�t v�zkum na vysoce �rovni a p�isp�vat k inovac�m a rozvoji ve sv�m oboru. Sou�asn� investujeme do v�voje a implementace inovativn�ch v�ukov�ch metod a technologi�, kter� podporuj� aktivn� u�en�, projektov� orientovan� u�en� a dal�� pedagogick� p��stupy, je� pom�haj� student�m l�pe porozum�t teorii a aplikovat nau�en� koncepty. Z�rove� mohu hrd� prohl�sit, �e v�echny na�e studijn� programy byly akreditov�ny bez p�ipom�nek na maxim�ln� mo�nou dobu.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
D�ky bohat� projektov� �innosti fakulty maj� studenti i v pregradu�ln�m studiu mo�nost zapojit se do �e�en� vybran�ch projektov�ch �i grantov�ch �kol�. Ve v�t�� m��e se tak d�je v�t�inou p�i zpracov�n� z�v�re�n�ch bakal��sk�ch �i diplomov�ch prac�. V ka�d�m studijn�m programu je za�azena i povinn� praxe, kde si studenti mohou, s ohledem na studovan� program, naj�t podnik pro spln�n� povinn� provozn� praxe. P��padn� mohou ve vy���ch ro�n�c�ch studia vyzkou�et jednu z mnoha nab�zen�ch podnikov�ch st��, kter� jsou �asto spojeny i s problematikou �e�en� diplomov� pr�ce. V r�mci p��pravy na studium nab�z�me, zejm�na v po��tku studia, r�zn� typy vyrovn�vac�ch kurz� tak, aby se dorovnaly znalosti student� z r�zn�ch typ� st�edn�ch �kol a studenti pak l�pe zvl�dli n�ro�n�j�� p�edm�ty ve vy���ch ro�n�c�ch. D�ky Rad� pro spolupr�ci s prax� jsou ka�doro�n� revidov�ny nab�dky prax� a n�vrh� t�mat z�v�re�n�ch prac� p�ich�zen�ch z aplika�n� sf�ry a z�rove� jsou vhodn� dopl�ov�na kurikula studijn�ch program� tak, aby profil a zam��en� absolventa odpov�dal m�n�c�m se podm�nk�m trhu pr�ce.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Zlep�ov�n� prost�ed� fakulty je kontinu�ln� proces a neust�le se sna��me p�ich�zet s n���m nov�m, aby studenti na fakult� mohli tr�vit �as nejen studiem, ale relaxovat v dob� mezi p�edn�kami �i semin��i. V r�mci rozvojov�ch projekt� st�le dopl�ujeme v�ukov� i v�deck� laborato�e o tu nejmodern�j�� techniku, aby se studenti setkali s t�m nejlep��m, co sou�asn� stav pozn�n� nab�z� a mohli ho d�le rozv�jet. �ekaj� n�s nov� projektov� v�zvy a mezin�rodn� spolupr�ce nejen v Evrop�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Kl��em k �sp�chu studia v technick�ch oborech je kombinace pevn�ch teoretick�ch znalost�, praktick�ch dovednost� a schopnost� �e�it probl�my, dopln�n� o v�born� komunika�n� schopnosti. Tyto dovednosti a znalosti student�m umo��uj� p�izp�sobit se rychle m�n�c�m se pot�eb�m a po�adavk�m v jejich oboru a dos�hnout �sp�chu ve sv� kari��e. Krom� modern�ho vybaven� u�eben a laborato�� nab�z�me student�m mo�nost zapojen� do r�zn�ch projekt� a studentsk�ch spolk�, kter� pom�haj� utv��et budouc� profil absolventa. Velk� d�raz je kladen na internacionalizaci a ka�d� student m� mo�nost absolvovat ��st sv�ho studia na zahrani�n� instituci, p��padn� se ��astnit r�zn�ch Letn�ch �kol v Evrop� �i Asii. Student�m tyto aktivity p�in�� v�t�� m�ru samostatnosti, flexibilitu a adaptabilitu, co� jsou cenn� dovednosti v dne�n�m globalizovan�m sv�t�. A samoz�ejm�, mnohem lep�� uplatn�n� na trhu pr�ce. Ide�ln� uchaze� o studium je ten, kter� je ochoten u�it se nov�m v�cem, nem� probl�m o �e�en� problematice diskutovat a je zdrav� zv�dav�. A z�rove� nen� a� tak d�le�it�, z jak�ho typu st�edn� �koly k n�m p�ijde. Pokud m� o dan� program z�jem, v�dy mu pom��eme to zvl�dnout.
Fakulta jadern� a fyzik�ln� in�en�rsk� �VUT
doc. Ing. V�clav �uba, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Fakulta jadern� a fyzik�ln� in�en�rsk� �VUT v Praze je relativn� malou fakultou s vynikaj�c� pov�st� a �irokou nab�dkou t�mat od matematiky, p�es ��sticovou fyziku, jadern� reaktory, kvantov� technologie a� po oblasti zab�vaj�c� se um�lou inteligenc�. Pokud m� st�edo�kol�k chu� p�ij�t p��rodn�m v�d�m na kloub a nau�it se komplexn� ch�pat sv�t kolem n�s, pak na�e fakulta je jako stvo�en� p��mo pro n�j.
Jako jedno nejv�t��ch l�kadel pro st�edo�kol�ky vn�m�m fakt, �e na�e fakulta je relativn� mal�, a d�ky tomu je zde a� rodinn� prost�ed�. Mluv�me tady o skupin� cca 7�15 student� pro ka�dou specializaci, a tak se na�i pedagogov� a v�dci mohou v�novat student�m opravdu individu�ln� a zapojit je do sv�ch t�m� ji� od druh�ho ro�n�ku.
D�le�it� ��st v�uky na FJFI se t�k� oblasti jadern� fyziky � �ada na�ich student� a absolvent� pracuje na st��ch ve sv�tozn�m� laborato�i CERN, ��d� a vylep�uj� jadern� elektr�rny, nebo zkoumaj� budoucnost energetiky v termojadern� f�zi.
Na��m c�lem je vychov�vat odborn�ky, kte�� jsou schopni orientovat se nejen v �zk�m t�matu sv� specializace, ale vn�mat i p�esah do jin�ho oboru. P��kladem mohou b�t medic�nsk� aplikace � nap��klad v nukle�rn� medic�n�, v oblasti laser� (nap�. zubn� laserov� vrta�ka), nebo materi�lov� v�zkum, kter� pom�h� p�i operac�ch srdce u d�tsk�ch pacient�. Ale tak� m��ete studovat dozimetrii, kter� se zab�v� jak radiologickou fyzikou v nemocnic�ch, tak monitorov�n�m neviditeln�ho z��en� v �ivotn�m prost�ed�.
Stejn� tak vychov�v�me IT specialisty, kte�� po absolvov�n� �asto nastupuj� na pozice IT architekt�, proto�e nejsou specializov�ni pouze na schopnost ps�t k�d, ale dok�� komplexn� navrhnout aplikace nebo IT �e�en� pro komer�n� vyu�it�.
Mezi benefity fakulty pat�� u� p�es 25 let funguj�c� Studentsk� unie, kter� se star� o du�evn� zdrav� Jader��k� (jak ��k�me student�m a absolvent�m Jaderky). Po��d� pravideln� PubQuizy, Festival um�n�, divadlo, setk�n� na kolej�ch, domlouv� tutory pro dou�ov�n� p�i pot��ch ve studiu, nebo organizuje spole�n� V�noce a mnoho dal��ch akc�. Na�i studenti tak nejsou na sv� studium sami, ale maj� v�dy na koho se obr�tit. A nemus� to b�t nutn� jen se studiem.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Ur�it� jednou z v�zev je zapojen� um�l� inteligence do sou�asn�ho fungov�n� fakulty. Mysl�m t�m te� p�edev��m mo�nosti, kter� AI nab�z� student�m p�i psan� prac�, a to jak s ohledem na jej� vyu�it�, ale i zneu�it�. Nen� mo�n� si myslet, �e studenti AI pou��vat nebudou, nebo pou��v�n� AI striktn� zakazovat, na druhou stranu je t�eba taky myslet na to, �e AI si um� mnoho v�c� vymyslet a je t�eba mnohem pe�liv�ji jej� v�stupy validovat a podporovat v tomto kritick�m my�len� i na�e studenty.
V���m, �e i ve sv�t�, kde za n�s um�l� inteligence zvl�dne vytvo�it programy a vymyslet cel� teorie, po��d budou lid�, kte�� se nebudou spol�hat jen na tyto v�sledky, ale budou kriticky hodnotit sv�t kolem sebe. I v tomto ohledu se sna��me vychovat na�e absolventy.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Mysl�m si, �e ide�ln� uchaze� je takov�, kter� m� chu� u�it se a ne�ek�, �e �kolou propluje bez probl�m�. Za svou pedagogickou kari�ru jsem poznal, a mnoho m�ch koleg� m� jist� podobnou zku�enost, �e nen� d�le�it�, co student um� nebo neum� ze st�edn� �koly, ale podstatn� je jeho v�e� a vytrvalost.
Na�e fakulta nen� jednoduch�, ale to ani nejde. Nechcete m�t v nemocnic�ch u rentgen� nebo v �esk� n�rodn� bance lidi, kte�� jsou lajd�ci. P�edstavte si, jak by vypadal nap��klad kurz koruny, kdyby si jeho hodnotu ka�d� den hlavn� analytik vymyslel bez ohledu na v�voj ve sv�t�. Mimochodem i do �NB na pozice analytik� na�i absolventi odch�zej� pracovat.
Je n�m proto jedno, zda student p�ijde z presti�n�ho gymn�zia nebo z odborn� st�edn� �koly. Pro studenty, kte�� nem�li na �kole integr�ly, derivace nebo s fyzikou skon�ili p��li� brzy, m�me podp�rn� matematick� a fyzik�ln� p�edm�ty, t�m tutor�, kte�� studenty dou�uj� zdarma a v�dy otev�en� dve�e pro konzultace.
Jak jsem ji� zm�nil, ide�ln� uchaze� zkr�tka mus� m�t chu� studovat a nevzdat se p�i prvn�m ne�sp�chu. T�ch, co opakovali n�kterou zkou�ku, je mezi absolventy 99 %. Ale v�echny spojovala v�le nezdar p�ekonat, a hlavn� to nevzdat. Tato vytrvalost se jim pak vr�tila v podob� zaj�mav� �i velmi dob�e honorovan� pr�ce po absolvov�n� fakulty.
Fakulta ryb��stv� a ochrany vod J�U
prof. Ing. Tom� Policar, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Na�e fakulta c�l� na z�jemce o ryb��stv� a ochranu vod. V t�chto oblastech jim m��eme nab�dnout vzd�l�n� ve v�ech vysoko�kolsk�ch stupn�ch studia. V�uka je u n�s zaji��ov�na akademick�mi pracovn�ky, kte�� jsou aktivn�mi v�dci nebo poch�zej� z aplika�n� sf�ry. Do v�uky jsou tak p�en�eny aktu�ln� a nov� poznatky a praktick� zku�enosti. Na na�� fakult� maj� studenti k dispozici rozs�hlou v�zkumnou i chovatelskou infrastrukturu. Spolupracujeme s celou �adou produk�n�ch podnik� a dal��ch organizac� v �R i v zahrani��. M��eme student�m dop��t tak�ka osobn� p��stup. M�me propracovan� syst�m stipendi�, d�ky kter�mu podporujeme studenty s dobr�mi studijn�mi p�edpoklady hned v prvn�m semestru, a nadan� studenty �i sportovn� reprezentanty v dal��ch f�z�ch studia.
Jsme skute�n� kosmopolitn� fakulta, m�me zam�stnance a doktorandy z r�zn�ch zem� sv�ta. D�ky centru CENAKVA spad�me do s�t� tzv. velk�ch v�zkumn�ch infrastruktur. Jsme tedy opravdu v�znamn� evropsk� pracovi�t� se zam��en�m na ryb��stv� a ochranu vod. Kvalitn�j�� vzd�l�n� ve v��e uveden�ch sm�rech budou uchaze�i v �R hledat t�ko.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Klademe d�raz na v�echny aspekty profilu absolvent� o�ek�van� od vysoko�kolsk�ho vzd�l�n�. Absolventi tedy �kolu opou�t�j� se zku�enostmi z v�zkumn� pr�ce i s praktick�mi dovednostmi a jsou p�ipraveni i k dal��mu studiu. S v�zkumnou �innost� se studenti dostanou do kontaktu zejm�na p�i �e�en� z�v�re�n�ch kvalifika�n�ch prac�. Studenti maj� ale mo�nost absolvovat tzv. semestr�ln� projekty nebo se do v�zkumn� pr�ce zapojit prost�ednictv�m r�zn�ch brig�d, a je�t� si p�i tom p�ivyd�lat. Absolventi doktorsk�ch studijn�ch program� se st�vaj� kvalifikovan�mi v�dci, kte�� mohou okam�it� pokra�ovat ve v�deck� pr�ci u n�s �i kdekoliv v �R i zahrani��. Vysoce kvalifikovan� zku�enosti absolventi z�skaj� p�i praktick� v�uce odborn�ch p�edm�t� i v r�mci povinn�ch oborn�ch a provozn�ch prax�, kter� studenti mohou vykon�vat na dom�c�ch i zahrani�n�ch pracovi�t�ch. Poskytujeme ji k tomu nadstandardn� podporu. Studijn� p�edpoklady absolventi prokazuj� �sp�n�m zakon�en�m studia. Krom� odbornosti vy�adujeme dle stupn� studia i zvl�dnut� ur�it� �rovn� anglick�ho jazyka.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
V sou�asn� dob� prob�haj� zm�ny ve veden� fakulty. Jako nov� d�kan p�ich�z�m do funkce (od 1. 4. 2024) s vlastn� viz� budouc�ho sm��ov�n� i rozvoje fakulty. Pl�nuji pokra�ovat v rozvoji fakulty, kter� je otev�en� v�em z�jemc�m o studium. Pl�nujeme v�stavbu a rekonstrukce v�zkumn� infrastruktury ve Vod�anech i �esk�ch Bud�jovic�ch, kde m�me dislokovan� pracovi�t�. Sna��me se �e�it i nedostate�nou kapacitu ubytovac�ch prostor pro na�e doktorandy a zahrani�n� v�deck� pracovn�ky, pot�ebujeme sn�it energetickou n�ro�nost na�ich budov a chovatelsk�ch za��zen�ch. Intenzivn� pracujeme na ukotven� na�� velk� v�zkumn� infrastruktury CENAKVA do s�t� evropsk�ch otev�en�ch v�zkumn�ch infrastruktur. Pokra�ovat bychom tak� cht�li v navazov�n� nov�ch strategick�ch partnerstv�, kter� n�m umo�n� roz�i�ovat spolupr�ci na inovativn�ch projektech �i zajistit v�uku navazuj�c�ho magistersk�ho studia v anglick�m jazyce ve spolupr�ci n�kolika zahrani�n�ch vysoko�kolsk�ch instituc�. Pracujeme na zm�n� na�eho prezen�n�ho bakal��sk�ho studijn�ho programu z akademicky zam��en�ho na profesn� orientovan�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Fakulta ryb��stv� a ochrany vod Jiho�esk� univerzity nab�z� studium v pom�rn� specifick�ch oblastech, a tomu odpov�daj� i po�adavky na uchaze�e. M�li by m�t v prvn� �ad� skute�n� z�jem o na�e programy, tedy o ryb��stv� nebo ochranu vod. V�t�me v�echny, kdo se neboj� u�it nov� v�ci a cht�j� si prohlubovat sv� znalosti a dovednosti. V�hodu maj� samoz�ejm� ti uchaze�i, kte�� maj� dobr� studijn� p�edpoklady pro studiu na vysok� �kole. Ide�ln� je, aby uchaze�i o studium m�li adekv�tn� st�edo�kolsk� znalosti z oblast� biologie, chemie, a angli�tiny. Uchaze�i by m�li m�t n�vyk samostatn� se u�it, nebo� bez samostudia se m�lokdo dostate�n� p�iprav� na z�po�ty a zkou�ky. Absolventi st�edn�ch �kol se zam��en�m na p��buzn� obory t�m na�im budou m�t jist� v�hodu p�i v�uce odborn� orientovan�ch p�edm�t�. Absolventi gymn�zi� pak zpravidla l�pe zvl�daj� prvn� dva semestry studia, kter� se zam��uj� na v�eobecn� studijn� p�edpoklady. Nicm�n� piln� a kreativn� uchaze�i se u n�s bez probl�m� nau��, co neznaj�.
P��rodov�deck� fakulta MU
prof. Mgr. Tom� Ka�parovsk�, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Nab�dku na�ich program� i samotnou v�uku p�ipravujeme tak, aby na�e studenty v�born� vybavily do jejich pracovn�ho �ivota a� u� na dr�ze v�dce, odborn�ka ve firm� �i u�itele p��rodn�ch v�d. Studenti a studentky mohou vyu��vat �pi�kov� vybaven� laborato��, a� u� v modern�m Univerzitn�m kampusu Bohunice nebo v historick�m are�lu Kotl��sk� v centru m�sta. Kdo chce, m��e se u n�s v�novat v�d� u� od prvn�ho ro�n�ku. V�uku zaji��uj� �pi�kov� dom�c� i zahrani�n� odborn�ci, podporujeme st�e a studijn� pobyty v zahrani��. D�le�it� je pro n�s i p�ed�vat vztah k p��rodn�m v�d�m, vztah ke krajin�, k �lov�ku. A nesm�me zapomenout na Brno! Podle Campus Advisoru je Brno 4. nejlep�� studentsk� m�sto na sv�t�.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
V�me, �e bez praxe a sep�t� s re�ln�m �ivotem to nejde. I proto si studenti u�ij� prax� vrchovat�, jak v r�mci fakulty, tak t�eba u partnersk�ch firem. Studenty u�itelsk�ch obor� p�ipravujeme ve spolupr�ci se st�edn�mi �kolami. Pr�v� praxe �asto student�m �otev�ou dve�e� k zaj�mav�mu m�stu po dokon�en� studia, a� ji� ve firm�ch, ve v�zkumu nebo ve �kolstv�. Z pr�zkum� mezi absolventy v�me, �e t�m�� 80 % na�ich absolvent� pracuje ve vystudovan�m oboru. Na fakult� organizujeme tak� mnoho populariza�n�ch aktivit, krou�k�, v�kendovek a kurz�, kde lze z�skat mnoho zku�enost�, prezenta�n�ch dovednost�, ale tak� za to z�skat kredity �i stipendium.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Dlouhodobou v�zvou cel�ho �kolstv� je nedostatek u�itel� p��rodov�dn�ch p�edm�t� a matematiky, zejm�na na st�edn�ch �kol�ch. Proto se �kolami �zce spolupracujeme a sna��me se systematicky p�ipravovat studenty v na�ich u�itelsk�ch oborech. Je o n� obrovsk� z�jem a kvalitn� studenti dost�vaj� pracovn� nab�dky ji� b�hem studia. Z�rove� je na��m c�lem tak� zaujmout men�� d�ti a nadchnout je pro p��rodn� v�dy u� na z�kladn�ch �kol�ch, po��d�me exkurze, ��astn�me se akc� jako Festival v�dy a Noc v�dc�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ka�d�, koho bav� p��rodn� v�dy nebo matematika, kdo r�d b�d�, objevuje a p�ich�z� v�cem na kloub. ��st student� se v�nuje sv�m obl�ben�m p�edm�t�m u� b�hem st�edn� �koly, nav�t�vuj� r�zn� populariza�n� akce, ��astn� se oborov�ch olympi�d nebo �e�� SO�ky. �asto jsou aktivn� i mimo �kolu, vedou krou�ky a odd�ly, sportuj� nebo t�eba hraj� na n�jak� hudebn� n�stroj. N�kte�� studenti a studentky si k n�m najdou cestu a� ve t�e��ku nebo �tvr��ku pot�, co n�s nav�t�v� v r�mci exkurz�, Dn� otev�en�ch dve��, Open Day nebo veletrh Gaudeamus, kde se m��ou na v�e zeptat a informace a sv� zku�enosti jim p�ed�vaj� sou�asn� studenti p��rodov�dy.
Agronomick� fakulta MENDELU
prof. MVDr. Leo� Pavlata, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
V���m, �e mlad� lid� hledaj� to, aby ve sv�m profesn�m �ivot� d�lali n�co u�ite�n�ho a smyslupln�ho - a pr�v� to se jim sna��me nab�dnout. Posl�n�m zem�d�lstv�, potravin��stv� a souvisej�c�ch obor� je po celou historii lidstva produkce potravin a p��e o krajinu, tedy n�co, co m� trvalou a nenahraditelnou hodnotu. Studenti si mohou vybrat studium v �ad� zem�d�lsky zam��en�ch studijn�ch program� mezi kter� pat�� Agroekologie, Aplikovan� technika, Fytotechnika, Profesn� zem�d�lstv�, Zem�d�lsk� in�en�rstv� a Zootechnika, ale i v potravin��sky orientovan�ch studijn�ch programech Technologie potravin a Pivovarstv� a slada�stv�. Pro studenty se z�jmem o studium v oblasti molekul�rn� biologie a genetiky nab�z�me studijn� program Molekul�rn� biologie a biotechnologie. Student�m, kte�� cht�j� z�skat p�edev��m praktick� znalosti je ur�en profesn� zam��en� studijn� program Profesn� zem�d�lstv�, ve kter�m studenti absolvuj� 14 t�dn� praxe. Pro praxi maj� studenti k dispozici �koln� zem�d�lsk� podnik �ab�ice. Studijn� program Zem�d�lsk� in�en�rstv� lze studovat tak� d�lkov� v kombinovan� form� studia. Krom� studia se studenti ��astn� �ady sportovn�ch a spole�ensk�ch akc�, a je jim k dispozici cel� modern� vybaven� are�l kampusu univerzity s knihovnou, studovnami, menzami, pizzeri� a n�dhern�m arboretem. Koleje se nach�z� cca 10 min od kampusu univerzity. Ji� b�hem bakal��sk�ho studia, jsou studenti zapojeni do �ady v�zkumn�ch projekt�, mohou z�skat r�zn� druhy stipendi� i vyjet na zahrani�n� st�. Zem�d�lstv� je v�znamn� rozv�jej�c� se odv�tv� rozs�hle vyu��vaj�c� modern� technologie a o absolventy na�ich studijn�ch program� mezi zam�stnavateli velk� z�jem a snadno naleznou velmi rychle uplatn�n� nejen v �esk� republice, ale i v zahrani��.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Absolventi bakal��sk�ch studijn�ch program� mohou pokra�ovat ve studiu ve 13 navazuj�c�ch magistersk�ch studijn�ch programech, a potom d�le i ve 14 doktorsk�ch studijn�ch programech. Na studium v navazuj�c�ch magistersk�ch programech jsou absolventi bakal��sk�ch studijn�ch program� pln� p�ipraveni. Nav�c, p�i spln�n� prostupnosti bakal��sk�ho studijn�ho programu, mohou b�t do navazuj�c�ho magistersk�ho programu p�ijati i bez p�ij�mac� zkou�ky, pouze na z�klad� prosp�chu v bakal��sk�m studijn�m programu.
B�hem cel�ho bakal��sk�ho studia jsou studenti v kontaktu s odborn�ky z praxe a� ji� v r�mci povinn� bakal��sk� praxe nebo zpracov�n� z�v�re�n�ch prac�. Odborn�ci z praxe se tak� ��astn� v�uky odborn�ch p�edm�t� formou zvan�ch odborn�ch p�edn�ek a z�stupci potenci�ln�ch zam�stnavatel� jsou sou��st� programov�ch komis�, kter� hodnot� a p��padn� upravuj� studijn� pl�ny tak, aby vyhovovaly pot�eb�m praxe.
Sou��st� studijn�ch pl�n� je pr�ce v laborato��ch a studenti se z�jmem o v�deckou pr�ci se mohou zapojovat do �e�en� r�zn�ch v�zkumn�ch projekt�, kter�ch je na fakult� velk� mno�stv�. T�kaj� se zejm�na zem�d�lstv�, potravin��stv�, ale tak� biologie, ekologie, chemie, ochrany �ivotn�ho prost�ed� a dal��ch p��rodov�dn� �i technicky zam��en�ch obor�. Studenti zapojen� do �e�en� v�deck�ch projekt� dost�vaj� tak� stipendia za tuto �innost.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
V�zvou pro budoucnost je udr�et trend ve vyu��v�n� nov�ch technologi�, um�l� inteligence a studenty p�ipravovat na rychle se m�n�c� podm�nky - v�etn� reakce na prob�haj�c� glob�ln� zm�nu klimatu. M�me �sp�nou spolupr�ci s �stavem v�zkumu glob�ln� zm�ny AV �R, akreditujeme nov� studijn� programy - nap�. program Ekotoxikologie a management odpad� a p�ipravujeme inovovan� studijn� programy pro zahrani�n� studenty. Chceme b�t m�stem spolupr�ce a poradenstv�, fakultou propojenou s prax�, kter� poskytuje cel� spole�nosti objektivn� a relevantn� data a informace t�kaj�c� se t�mat vysoce odborn�ch, ale i t�mat celospole�ensky aktu�ln�ch. V sou�asnosti p�ipravujeme velk� mezin�rodn� v�zkumn� projekt ve spolupr�ci s V�zkumn�m �stavem veterin�rn�ho l�ka�stv� a �adou renomovan�ch zahrani�n�ch univerzit, pl�nujeme v�stavbu v�zkumn�ch st�j�, budujeme nov� pavilony, propojujeme �pi�kov� z�kladn� v�zkum s praktick�mi aplikacemi. Mus�me b�t fakultou, kter� se v roce 105. v�ro�� sv� existence um� pod�vat nejen do minulosti, ale p�edev��m do budoucnosti.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln�m uchaze�em je motivovan� a nad�en� �lov�k, kter� se chce u�it nov� v�ci a m� z�jem o p��rodn� v�dy �i techniku. Uchaze� mus� m�t st�edo�kolsk� vzd�l�n� ukon�en� maturitn� zkou�kou. Nen� rozhoduj�c�, zda se jedn� o maturitu z odborn� �koly nebo gymn�zia. Pokud uchaze� v�, �e ho dan� studijn� oblast zaj�m� a chce se j� opravdu v�novat, je to polovina �sp�chu. Dal��mi d�le�it�mi osobnostn�mi vlastnostmi uchaze�e by m�la b�t vytrvalost a schopnost p�ekon�vat p�ek�ky, odpov�dnost a komunikativnost.
Zahradnick� fakulta MENDELU
prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
V r�mci nab�zen�ch studijn�ch program� se zam��en�m na zahradnictv� a krajin��skou architekturu je Zahradnick� fakulta l�drem v r�mci cel� �R. Fakulta disponuje �irokou akademickou z�kladnou kvalifikovan�ch pedagog� a uzn�van�ch odborn�k�, kte�� sv�m student�m p�ed�vaj� sv� znalosti a zku�enosti v duchu nejnov�j��ch v�vojov�ch trend�. Sou��st� studia jsou odborn� praxe, na kter�ch poslucha�i z�sk�vaj� a prohlubuj� sv� praktick� dovednosti. Nab�zena je rovn� �irok� mo�nost mezin�rodn�ch v�m�n a st�ov�ch pobyt� na zahrani�n�ch univerzit�ch. Fakulta disponuje rozs�hl�m kampusem zahrnuj�c�m zejm�na kvalitn� v�ukov� z�zem� v podob� modern� vybaven�ch u�eben, laborato��, ateli�r�, sklen�k�, sortiment�ln�ch sb�rek rostlin, experiment�ln�ch pozemk� a uk�zkov�ch zahrad. Poslucha�i maj� k dispozici dostate�nou ubytovac� kapacitu na studentsk�ch kolej�ch v�etn� kvalitn�ho z�zem� pro volno�asov� aktivity. Absolventi Zahradnick� fakulty maj� dlouhodob� t�m�� 100% uplatnitelnost na trhu pr�ce a jsou kvalifikovan�mi a ��dan�mi odborn�ky.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
V r�mci pregradu�ln�ho studia jsou poslucha�i pr�b�n� seznamov�ni se sou�asn�mi trendy v oblasti v�dy a v�zkumu. Sv� v�zkumn� aktivity pak mohou rozv�jet p�i �e�en� vlastn�ch t�mat z�v�re�n�ch prac�. Student�m s hlub��m z�jmem o v�du a v�zkum je nab�zena mo�nost p��m�ho zapojen� do v�zkumn�ch projekt� �e�en�ch na Zahradnick� fakult�. Po celou dobu studia je kladen d�raz na dosa�en� c�lov�ch kompetenc� absolvent�, kter� jsou pot�ebn� pro uplatn�n� v provozn� praxi, pro zapojen� do v�zkumu, do t�mov� pr�ce a pro uplatn�n� jejich inovativn�ho potenci�lu v r�mci studia v postgradu�ln�ch studijn�ch programech nab�zen�ch fakultou.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Zahradnick� fakulta chce b�t i nad�le respektovan�m centrem vzd�lanosti, v�deck�ho pozn�n�, tv�r��ho lidsk�ho potenci�lu a vysp�l�ch technologi� v zahradnictv� a p��buzn�ch oblastech. V bl�zk� budoucnosti je proto pro fakultu nezbytn� posilov�n� pozice mezin�rodn� uzn�van�ho pracovi�t� stejn� jako posilov�n� region�ln�ch vazeb, kter� vytv��� v�jime�nost fakulty v celon�rodn�m m���tku. Ve�ker� �innost fakulty mus� nutn� zohled�ovat trendy hospod��sk�ho a kulturn�ho rozvoje Evropy 21. stolet�. Mezi hlavn� v�zvy v oblasti pedagogiky pat�� p��prava nov�ch studijn�ch program� tak, aby vych�zely z kvality, atraktivity a multioborovosti. Respektov�ny mus� b�t nejnov�j�� v�vojov� trendy v duchu Zem�d�lstv� 4.0, Precizn�ho zem�d�lstv� �i sm�r� v krajin��sk� architektu�e. V oblasti tv�r�� �innosti pat�� k hlavn�m v�zv�m formov�n� a propojov�n� v�zkumn�ch t�m�, sd�len� p��stroj�, podpora mlad�ch talent�, podpora tvorby excelentn�ch v�sledk� a nad�le rozvoj snah o vyhled�v�n� a pod�v�n� grantov�ch projekt� na n�rodn� i evropsk� �rovni.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� o studium na Zahradnick� fakult� by m�l m�t p�edev��m z�jem o studium, d�le chu� roz���it sv� v�domosti o nov� poznatky a sou�asn� prohloubit sv� dovednosti. M�l by b�t zdrav� ambici�zn� a v�d�t pro� zvolen� studijn� program studuje. Proto tak� student�m nab�z�me �irok� v�b�r studijn�ch program� a specializac� od Zahradnick�ho in�en�rstv� a� po Krajin��skou architekturu. Z hlediska p�ipravenosti na studium nen� rozd�l mezi uchaze�em z gymn�zia a ze st�edn� zahradnick� �koly. Kategorie dosa�en�ho vzd�l�n�, ani dobr� studijn� v�sledky na st�edn� �kole nemus� b�t v�dy z�rukou �sp�n�ho absolvov�n� studia. Mnohem v�t�� v�znam m� p�le a c�lev�domost veden� snahou �sp�n� dostudovat. Odm�nou �sp�n�ch absolvent� jsou vynikaj�c� mo�nosti uplatn�n� v praxi.
Fakulta �ivotn�ho prost�ed� UJEP
doc. Dr. Ing. Pavel Kur��, d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Jako jedna ze zakl�daj�c�ch fakult na�� univerzity a tak� prvn� fakulta �ivotn�ho prost�ed� v �esk� republice, nab�z�me student�m mo�nost studia v oborech, je� reflektuj� sou�asn� trendy v ochran� �ivotn�ho prost�ed�. Studium na na�� fakult� nab�z� mo�nosti budouc�ho profesn�ho rozvoje ve smyslu akademick� �i jinak zam��en� v�zkumn� �innosti. Na�e dlouholet� spolupr�ce s odborn�ky z �ad specializovan�ch firem �i st�tn�ch instituc� n�m umo��uje st�le v�ce roz�i�ovat p�sobnost a kvalifikaci, je� p�ed�v�me na�im student�m. Z�rove� na�e nov� �i inovovan� studijn� programy d�vaj� student�m mo�nost vyu��vat nejmodern�j�� metody zkoum�n� �ivotn�ho prost�ed�, a to nap��klad pomoc� aplikovan� geoinformatiky �i environment�ln� zam��en� analytick� chemie.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Absolventi na�� fakulty jsou velmi dob�e p�ipraveni jak pro pokra�ov�n� ve studiu, tak pro p��m� uplatn�n� na trhu pr�ce. Na�e bakal��sk� programy jsou navr�eny tak, aby studenti m�li jasnou perspektivu pro pokra�ov�n� v navazuj�c�m magistersk�m studiu v p��buzn�ch oborech. D�ky aktivn�mu kontaktu s odborn�ky z praxe maj� ji� b�hem studia mo�nost nav�zat spolupr�ci a zajistit si budouc� pracovn� uplatn�n�. Nav�c maj� mo�nost se zapojit do v�zkumn�ch projekt� v pr�b�hu studia, na pozici pomocn� v�deck� s�ly, co� pro n� m��e b�t skv�l�m za��tkem jejich budouc� kari�ry na pozici v�zkumn�k� nebo akademick�ch pracovn�k�. Je d�le�it� zm�nit, �e �ada na�ich akademick�ch pracovn�k� intenzivn� spolupracuje s v�znamn�mi podniky v �steck�m regionu a proto dok�� velmi dob�e p�izp�sobit v�uku aktu�ln�m pot�eb�m v regionu, co� zvy�uje konkurenceschopnost na�eho absolventa na trhu pr�ce.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Fakulta �ivotn�ho prost�ed� stoj� p�ed n�kolika kl��ov�mi v�zvami v bl�zk� budoucnosti. Jednou z t�chto v�zev je zvl�dnut� rostouc�ho po�tu st�edo�kolsk�ch student�, kte�� by se cht�li vzd�l�vat na na�� fakult�. Na na�� fakult� postupn� zav�d�me optimalizaci v�ukov�ch proces�, aby fakulta �sp�n� zvl�dla tento potenci�ln� n�r�st z�jemc�.
Dal�� v�zvou, kter� fakulta �el�, je pot�eba reagovat na aktu�ln� trendy a pot�eby spole�nosti, co� zahrnuje i rostouc� d�raz na udr�iteln� rozvoj, �emu� je nyn� v�nov�no velk� �sil� v podob� p��pravy nov�ho studijn�ho programu. Tento program bude zahrnovat multidisciplin�rn� p��stup k �e�en� environment�ln�ch v�zev, a to prost�ednictv�m kombinace technick�ch a v�deck�ch discipl�n a spoluprac� s pr�myslovou sf�rou, nebo� ta se bude v�znamnou m�rou pod�let na vzd�l�v�n� student�. Studenti tak budou p�ipraveni na aktivn� zapojen� do projekt�, kter� �e�� konkr�tn� probl�my v oblasti udr�iteln�ho rozvoje a ochrany �ivotn�ho prost�ed�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� by m�l m�t opravdov� z�jem o ochranu �ivotn�ho prost�ed� a udr�itelnost a m�l by kombinovat vlastnosti a dovednosti, kter� ho p�iprav� na �sp�ch v tomto dynamick�m oboru. Co se t��e p��pravy potenci�ln�ho uchaze�e na studium, nejsou d�le�it� aktu�ln� znalosti, kter� z�sk� na st�edn� �kole. Vzhledem k rozmanitosti v sou�asnosti nab�zen�ch bakal��sk�ch studijn�ch program�, m� uchaze� mo�nost v�b�ru podle sv�ch siln�ch str�nek, tak�e si m��e vybrat chemicky zam��enou specializaci v ochran� �ivotn�ho prost�ed�, p��rodov�dn� zam��enou specializaci nebo pokud se r�d v�nuje v�po�etn� technice, m��e tyto z�jmy skloubit se studiem geoinforma�n�ch technologi� a jejich vyu�it� p�i ochran� �ivotn�ho prost�ed�. Na z�v�r je v�ak vhodn� zm�nit, �e ka�d� absolvent st�edn� �koly se z�jmem o �ivotn� prost�ed� najde v nab�dce na�� fakulty perspektivn� obor, kter� mu zajist� dobr� uplatn�n� na trhu pr�ce �i pokra�ov�n� ve v�deck� a v�zkumn� kari��e.
Matematicko-fyzik�ln� fakulta UK
doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na va�� fakult�?
D�vod� je hned n�kolik. Samoz�ejm� je to kvalita �koly, kter� snese srovn�n� se zahrani�n�mi vysok�mi �kolami zvu�n�ch jmen. T�m nejsiln�j��m d�vodem je v�ak v �esk�m kontextu zejm�na fakt, �e libovoln� ze studijn�ch program� na�� fakulty poskytuje sv�m absolvent�m univerz�ln� a �iroce uplatniteln� vzd�l�n�. Na t�chto z�kladech, zejm�na na schopnosti absolvent� Matfyzu rychle se orientovat v nov� problematice, je mo�n� postavit cel� dal�� profesn� �ivot i v oblastech, kter� na pohled s matematikou, fyzikou nebo informatikou p��mo nesouvisej�. Na�i absolventi jsou vysoce cen�ni na pracovn�m trhu, co� plat� i pro absolventy u�itelsk�ch program�, u n�s vyu�ovan�ch.
Velkou v�hodou na�� fakulty je tak� osobn� p��stup ke student�m. Nejsme rozhodn� masovou �kolou a tomu tak� odpov�d� p��jemn� a vst��cn� atmosf�ra. Jsme tak� velmi otev�en� sv�tu, na fakult� se �e�� mnoho zahrani�n�ch v�zkumn�ch projekt�, tak�e studenti z�skaj� cenn� mezin�rodn� zku�enosti a kontakty.
Jsem si nicm�n� jist�, �e ve velk� v�t�in� k n�m studenti p�ich�zej� p�edev��m proto, �e je na�e obory prost� bav�. Bez skute�n�ho zaujet� nem��e b�t �lov�k ��astn� na ��dn� �kole a o Matfyzu to plat� tak�.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Studenti Matfyzu se s v�dou a v�zkumem setk�vaj� pom�rn� z�hy, u� v r�mci sv�ho studia. Zapojuj� se do v�zkumn�ch t�m�, kter� na jedn� stran� t�eba spolupracuj� s CERN, na druh� stran� optimalizuj� po��ta�ovou grafiku pro filmov� pr�mysl nebo vytv��ej� bezpe�n�j�� �ifrov�n� pro bankovn� slu�by. Na fakult� se �e�� t�m�� 500 r�zn�ch grant� a projekt� a do v�t�iny z nich jsou zapojeni tak� studenti.
Traduje se, �e jsme v�hradn� teoretickou �kolou, ale to je trochu pov�ra. V r�mci tzv. partnersk�ho programu mohou studenti ve vy���ch ro�n�c�ch spolupracovat s t�m�� 50 firmami z praxe a �e�it pro n� konkr�tn� probl�my, kter� �asto vy�st� v seps�n� bakal��sk� nebo diplomov� �i dokonce doktorsk� pr�ce. Po skon�en� studia pak velmi snadno najdou zam�stn�n�, proto�e maj� v�born� jak teoretick� znalosti, tak i praktick� provozn� zku�enosti. A to zam�stnavatel� oce�uj� nadpr�m�rn�mi platy nejen v oblasti IT.
Nen� v�ak v�jimkou, �e se nakonec pro v�zkum rozhodnou i ti, kte�� p�vodn� cht�li z�skat pouze praktick� dovednosti. Mnohdy poznaj�, �e jim akademick� sf�ra vyhovuje a maj� zde nejv�t�� prostor k uplatn�n� sv�ch n�pad�.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Matfyz�ci se obecn� ��dn�ch v�zev neboj�, naopak je dost �asto vyhled�vaj�. Aktu�ln� je velkou v�zvou pro fakultu �e�en� presti�n�ch grant� Evropsk� v�zkumn� rady (ERC) r�zn�ch stup��. V r�mci cel� �R jich m� fakulta nejv�ce ze v�ech instituc�, za posledn� dek�du z�skala p�es 10 t�chto presti�n�ch projekt�. Je to doklad skute�nosti, �e v�zkum u n�s prob�h� na bez nads�zky sv�tov� �rovni. V tomto trendu, kter� pozitivn� ovliv�uje i studenty, rozhodn� chceme pokra�ovat.
Neust�le tak� zlep�ujeme servis pro studenty a usilujeme o to, aby se u n�s c�tili p��jemn� a m�li dost prostoru na relaxaci a r�zn� mimostudijn� aktivity. Aktivn� nab�z�me poradenstv� ve slo�it�ch �ivotn�ch situac�ch.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
T�ko ��ct, jak� vzhled by m�l m�t ide�ln� uchaze� �i uchaze�ka, ale rozhodn� v�me, jak� by m�li m�t vlastnosti. P�edev��m je to p�irozen� zv�davost, vytrvalost, schopnost logick�ho my�len� a my�len� v souvislostech. Matfyz nevy�aduje ��dn� nadp�irozen� schopnosti nebo inteligenci na hranici geniality. Dokonce ani nep�edpokl�d�me, �e uchaze�i o studium maj� n�jak� elitn� st�edo�kolsk� vzd�l�n�. Za��tek studia je u n�s nastaven tak, aby odpov�dal �rovni znalost� maturanta sou�asn�ch gymn�zi�.
Velkou ��st zejm�na matematiky a fyziky vyu�ujeme vlastn� �od za��tku�, �asto v�ak dost jinak, ne� jak prob�h� v�uka na st�edn�ch �kol�ch. Zejm�na v prvn�ch ro�n�c�ch studia to p�in�� ur�it� p�ekvapen�, se kter�mi v�ak nen� slo�it� se vyrovnat, pokud �lov�k studuje pr�b�n� a v�nuje studiu dostatek �asu. Na Matfyzu se ned� spol�hat na to, �e se v�e pot�ebn� ke slo�en� zkou�ky nau��te a� ve zkou�kov�m obdob�, to ve v�t�in� p��pad� nen� mo�n�. Pokud v�ak vyu�ijete �as efektivn� hned od sam�ho za��tku studia, nen� se �eho ob�vat.
P��rodov�deck� fakulta UK
prof. RNDr. Ji�� Zima, CSc., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Na�e fakulta je p�edev��m pestr� - pokr�v�me prakticky v�echny p��rodov�deck� obory s v�jimkou matematiky a fyziky, kter� se vyu�uj� na sousedn� Matematicko-fyzik�ln� fakult�, s n� ale �asto a r�di na v�uce mnoha obor� st�le spolupracujeme. U n�s m�me pro ka�d�ho p��rodov�dce n�co - a� u� studenty l�k� pr�ce v laborato�i (chemie, "b�l�" biologie") �i sp�e v ter�nu ("zelen�" biologie", geologie, geografie �i ochrana �ivotn�ho prost�e�) nebo st�le �ast�ji i kombinace obou p��stup�. Mezi geografick�mi obory dokonce existuj� i takov�, kter� maj� bl�zko k obor�m pova�ovan�m tradi�n� za humanitn� - nap�. demografii �i soci�ln� geografii. A to v�e prakticky pod "jednou st�echou" - v kr�sn�m are�lu v okol� pra�sk�ho Albertova.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
U n�s poskytujeme vzd�l�n� ve v�ech stupn�ch studia od bakal��sk�ho po doktorsk�, v drtiv� v�t�in� z nich pat��me k �esk�, �asto i evropsk� �i sv�tov� �pi�ce. A� u� studenti po absolvov�n� studia u n�s zam��� do v�dy, st�tn� spr�vy �i soukrom�ho sektoru, pat�� v�ude mezi vyhled�van� odborn�ky s �irokou �k�lou schopnost�. Samoz�ejmost� je mo�nost tr�vit ��st studia na zahrani�n�ch st��ch,
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Na��m c�lem je neust�le modernizovat a inovovat nejen v�uku a v�deck� b�d�n�, ale tak� z�zem�, kter� je nutn� proto, abychom mohli sou�asn�m v�deck�m v�zv�m �elit. Proto pr�v� p�istupujeme k roz�i�ov�n� kapacitn�ch mo�nost� fakulty o nov� budovy, p�ipravovan� v r�mci Kampusu Albertov. Pr�v� prob�haj� p��pravn� f�ze ke stavb� zbrusu nov� budovy Biocentra, kter� vyroste na Albertov� v m�st� n�kdej�� menzy do dvou let.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Vzhledem k velk� ���i obor�, kter� se daj� na na�� fakult� studovat, nen� snadn� definovat ide�ln�ho uchaze�e znalostmi, zde se n�roky li�� obor od oboru. Zcela jist� lze ale ��ci, �e by mu nem�la chyb�t v�e� pro pozn�v�n� a z�jem o p��rodn� v�dy obecn�. Vybaven� znalostmi v oblastech biologie, chemie, geologie, zem�pisu a samoz�ejm� matematiky se uchaze�i ka�dop�dn� neztrat�.
P��rodov�deck� fakulta UPOL
prof. RNDr. Miloslav Du�ek, Dr., prod�kan pro mezin�rodn� z�le�itosti
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
- P��telsk� a individu�ln� p��stup ke student�m
- Vysoce kvalitn� vzd�l�v�n� v modern�ch za��zen�ch
- �pi�kov� odborn�ci s vynikaj�c�mi v�deck�mi v�sledky
- Studenti se mohou zapojit do v�zkumu
- Kontakty s budouc�mi zam�stnavateli b�hem studia
- Motiva�n� stipendia
- Podpora mezin�rodn� mobility
- Mo�nost pod�let se na popularizaci v�dy
- Bydlen� v Olomouci, univerzitn�m m�st� s bohatou nab�dkou kulturn�ho vy�it� a sportovn�ch aktivit
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Absolventi mohou stav�t na kvalitn�ch teoretick�ch z�kladech, praktick�ch zku�enostech z laborato�� a ter�nn�ch cvi�en� �i schopnostech u�it se nov� v�ci. B�hem studia z�skaj� zku�enosti na zahrani�n�ch st��ch i ��asti na v�zkumn�ch grantech. Studenti jsou vedeni k ohleduplnosti v��i p��rod� a spole�nosti.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
P��rodov�deck� fakulta se sna�� nab�dku studijn�ch program� sladit s aktu�ln�mi pot�ebami ve�ejn� i soukrom� sf�ry. Za t�mto ��elem rozv�j�me kontakty s relevantn�mi partnery v regionu i na celost�tn� �rovni. Velkou v�zvou je roz���en� nab�dky studijn�ch program� v anglick�m jazyce ji� v bakal��sk�ch programech a snaha o d�sledn� dodr�ov�n� v�deck� etiky.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� p��rodov�deck� fakulty chce pochopit, jak funguje p��roda a studijn� program si vybral proto, �e ho dan� obor bav� a fascinuje. M�l by b�t schopen naslouchat, racion�ln� argumentovat a m�t p��telsk� vztah s matematikou, proto�e je z�kladem v�ech v�d.
Fakulta chemicko-in�en�rsk� V�CHT
prof. Ing. Michal P�ibyl, Ph.D., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
V�echny studijn� programy garantovan� na na�� fakult� kladou velk� d�raz na rozvoj logick�ho uva�ov�n�, kritick�ho my�len� a schopnost� samostatn� a kreativn� �e�it probl�my, se kter�mi se absolvent setk� v pr�myslu, akademick� sf��e nebo vlastn� firm�. Nam�sto memorov�n� informac� z prezentac� se u n�s nau��te porozum�t z�kladn�m princip�m chemick�ch a fyzik�ln�ch d�j�, a to i d�ky nadstandardn�mu rozsahu v�uky v laborato��ch. Z�skan� poznatky budete kombinovat s n�stroji, kter� poskytuje nap��klad informatika nebo forenzn� anal�za k tomu, abyste dok�zali ��asn� v�ci. Nap��klad navrhli novou produk�n� linku pro v�robu l��iv nebo analytick� proces pro ��innou detekci l�tek, kter� jsou pro na�i spole�nost v�znamn� v oblastech pr�myslu, medic�ny �i z�kladn�ho v�zkumu. Nab�z�me modern� studijn� programy zam��en� na analytickou a forenzn� chemii, chemick� in�en�rstv�, chemickou kybernetiku a fyzik�ln� a v�po�etn� chemii. Chemik�m � nad�enc�m je pak ur�en program Chemie.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
T�m�� v�ichni na�i absolventi pokra�uj� v navazuj�c�m magistersk�m studiu, ve kter�m na�e i sestersk� fakulty nab�zej� �adu atraktivn�ch studijn�ch program�. Na�e vysok� �kola je jednou z p�ti v�zkumn�ch univerzit v �R a kvalita v�deck�ho v�zkumu snese srovn�n� s uzn�van�mi z�padoevropsk�mi a americk�mi univerzitami. U� b�hem bakal��sk�ho studia se budete moci zapojit do �e�en� v�deck�ch projekt� ve �pi�kov�ch v�deck�ch t�mech. Va�e bakal��sk� pr�ce bude origin�ln� a odborn� veden� na �rovni soudob�ho v�deck�ho pozn�n�. D�ky d�razu kladen�mu na univerz�ln� in�en�rsk� vzd�l�v�n� je o na�e absolventy obrovsk� z�jem na trhu pr�ce.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Pr�b�n� modernizujeme v�echny na�e studijn� programy, aby sledovaly aktu�ln� pot�eby a mo�nosti spole�nosti a pr�myslov� sf�ry. Nejnov�ji vn��me do na�ich studijn�ch program� nov� poznatky na t�ma vyu�it� um�l� inteligence a informatiky v chemick�m, potravin��sk�m nebo farmaceutick�m pr�myslu. V���me, �e na�i absolventi �sp�n� naleznou cestu k postupn�mu p�echodu k zelen� chemii s vyu�it�m kreativn�ho in�en�rsk�ho my�len�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� o studium na na�� fakult� by na st�edn� �kole nem�l p��li� bojovat s p��rodov�dn�mi p�edm�ty a matematikou. Uv�t�me v�echny uchaze�e, kte�� se na na�i fakultu hl�s� proto, aby se nau�ili d�lat skv�l� v�ci a ve sv�m budouc�m pracovn�m uplatn�n� na�li celo�ivotn� kon��ek.
Fakulta potravin��sk� a biochemick� technologie V�CHT
prof. Ing. Pavel Jen��ek, CSc., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Studium na FTOP poskytuje znalosti a kompetence v oblastech, kter� budou z�sadn�m zp�sobem ovliv�ovat n� budouc� �ivot. Nab�z�me studium v oborech, kter� jsou kl��ov� pro �e�en� nal�hav�ch v�zev sou�asn�ho sv�ta, jako je ochrana kvality vody, ovzdu�� a p�dy, klimatick� zm�na, cirkul�rn� ekonomika, alternativn� zdroje energie, dekarbonizace, udr�itelnost technologi�.
Dal�� nezanedbatelnou v�hodou FTOP je, �e jsme mal� fakulta s p��telskou atmosf�rou, individu�ln�m p��stupem, otev�en� diskuzi a ot�zk�m, s velk�m pod�lem praktick� v�uky (v laborato��ch i v ter�nu). Pr�ce student� m� praktick� dopad - z�v�re�n� pr�ce �e�� re�ln� v�zkumn� �koly p�ich�zej�c� z praxe, na�i absolventi maj� �irok� pole uplatn�n� v praxi.
FTOP nab�z� vzd�l�n�, kter� zajist� skute�nou konkuren�n� v�hodu na dom�c�m i zahrani�n�m trhu pr�ce.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
O v�born� p�ipravenosti na�ich absolvent� pro praxi sv�d�� to, �e nemaj� nejmen�� probl�my s uplatn�n�m, co� dokl�daj� dlouhodob� pr�zkumy jejich pln� zam�stnanosti. Absolventi, kte�� se rozhodnou d�le studovat, jsou p�ipraveni pro studium p��buzn�ch magistersk�ch a n�sledn� doktorsk�ch studijn�ch program� na fakult� nebo mohou pokra�ovat ve studiu na jin�ch tuzemsk�ch �i zahrani�n�ch vysok�ch �kol�ch. Jejich znalosti a kompetence je p�edur�uj� k vedouc�m funkc�m v praxi i k dobr�mu uplatn�n� ve v�zkumu na n�rodn� i mezin�rodn� �rovni. Absolventy FTOP nejdete na univerzit�ch, ve v�zkumn�ch organizac�ch, ve st�tn� spr�v�, v neziskov�ch organizac�ch i v pr�myslu.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Jsme fakultou, kter� environment�ln� a energetick� probl�my nejen monitoruje, ale tak� hled� cesty k jejich efektivn�mu a udr�iteln�mu �e�en�. Z diskuz� s na�imi studenty a �erstv�mi absolventy v�me, �e to mladou generaci extr�mn� zaj�m�. �kolem a v�zvou pro nejbli��� obdob� je tento vzkaz srozumiteln� a atraktivn� p�ed�vat student�m, proto�e popt�vka po na�ich absolventech ji� nyn� daleko p�evy�uje na�i nab�dku.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� o studium na na�� fakult�:
- p�ich�z� studovat s vysokou motivac� aktivn� se pod�let na �e�en� environment�ln�ch a energetick�ch probl�m� na�� spole�nosti,
- m� z�jem o kvalitn� vzd�l�n�, s kter�m v budoucnu nebude m�t probl�m s uplatn�n�m,
- neboj� se chemie a matematiky a pr�ce v laborato��ch,
- je p�ipraven� se poprat s p�ek�kami a v�zvami, kter� p�in�� vysoko�kolsk� studium,
- o�ek�v� pestr� studentsk� �ivot i mimo �koln� lavice.
Fakulta chemick� VUT
prof. Ing. Michal Vesel�, CSc., d�kan
Pro� by si m�li z�jemci vybrat studijn� programy pr�v� na Va�� fakult�?
Na�e fakulta je modern�, a to zejm�na ve smyslu individu�ln�ho p��stupu ke student�m. Je tak� v�zkumn� orientovan�. Chceme vzd�l�vat chemiky nejen s uplatn�n�m v chemick�m pr�myslu, ale i pro ��ely st�tn� spr�vy a v�zkumu. Nav�c pr�ce ve v�d� m� smysl a v Brn� je mnoho v�zkumn�ch podnik�, kter� mohou na�e absolventy zam�stnat.
V�ichni na�i absolventi nach�zej� uplatn�n� ihned, proto�e chemika pot�ebuje ka�d� odv�tv�. Nen� stroja�sk� firma, by� mal�, aby tam nebyl chemik. Stejn� tak nen� elektrotechnick� firma, kde by nebyl pot�ebn� chemik. Sna��me se, aby se na�i chemici dok�zali adaptovat na jak�koliv podm�nky a aby se neust�le vzd�l�vali. D�v�me jim k tomu pot�ebn� z�klad.
Na fakult� je u��me jak chemickou zru�nost, tak i v�eobecn� znalosti, na kter� mohou navazovat. Znalosti chemie lze uplatnit nap��klad v kosmetice, na�e doktorandka si dokonce zalo�ila vlastn� kosmetickou zna�ku. Nebo v potravin��stv�. Pro v�uku zde m�me vlastn� malink� pivov�rek a zab�v�me se i jin�mi biotechnologick�mi v�robami, kter� jsou p�edm�tem pedagogick�ho procesu.
Na fakult� ��k�me, �e bez chemie to nejde. Chemie je v�ude kolem n�s.
Jak jsou absolventi p�ipraveni na v�zkum, dal�� studium �i praxi?
Praxe je velmi d�le�it�, ale je�t� d�le�it�j�� je pro chemika laboratorn� praxe. Takzvan� chemick� �emeslo. Nen� to tak jednoduch�, aby se chemik v laborato�i dok�zal pohybovat bez �razu a mohl vz�t cokoliv do rukou. Tr�nink je nutn� a my nab�z�me hodn� laboratorn� v�uky, kterou studenti proch�zej�. Bakal��sk� a diplomov� pr�ce jsou v�dy zam��eny na v�zkum, a� na v�jimky, kdy se jedn� nap��klad o v�po�tovou pr�ci.
Na�e laborato�e jsou vybaveny �pi�kov�mi p��stroji. Studenti s nimi b�hem v�uky p�ich�zej� b�n� do styku a samostatn� na nich pracuj�. V tomto sm�ru m�me opravdu co nab�dnout a jsme v�jime�n�. V r�mci workshop� na dnech otev�en�ch dve�� si mohou pr�ci na jednodu���ch p��stroj�ch vyzkou�et i uchaze�i.
D�le se odli�ujeme t�m, �e propojujeme v�zkum s pr�myslem. A� u� je to smluvn� v�zkum nebo �e�en� v�deckov�zkumn�ch a aplika�n�ch projekt�. Zveme do nich studenty a t�mata bakal��sk�ch i diplomov�ch prac� v�dy sm��uj� k �e�en� t�chto projekt�.
Spolupr�ci s prax� se sna��me maxim�ln� rozv�jet, co� studenti velmi oce�uj�. Vid�, �e jejich pr�ce n�kam sm��uje a m� v�znam. Nen� to jen o interakci l�tky A s l�tkou B, ale mohou vid�t i praktick� uplatn�n�. Studenti se pod�l� na v�zkumu, kter� sm��uje k zaveden� do v�roby. Bereme je na provozn� zkou�ky, ��astn� se v�voje a vid� v�sledky v�zkumu, kter� lze vy��slit.
Jak� v�zvy �ekaj� fakultu v bl�zk� budoucnosti?
Co se t��e uchaze�� a student�, tak ��dn� v�razn� zm�ny neo�ek�v�me. Pro n�s je charakteristick� a samoz�ejm�, �e se neust�le zlep�ujeme. Velkou v�zvou bude p�ipravovan� reforma doktorsk�ho studia. Jedn� se o komplexn� ot�zku, kdy budeme nar�et na probl�m financov�n� doktorand� nebo zm�nu my�len� �kolitel� a p��stupu fakult. Na univerzit� se na tuto zm�nu chyst�me pr�b�n�, tak�e by n�s nem�la zastihnout nep�ipraven�. Sna��me se, aby k n�m mohlo p�ij�d�t v�ce student� ze zahrani�n�ch univerzit, z�st�vali na st�e v laborato��ch, a tak vytv��eli internacion�ln� prost�ed�.
Jak vypad� ide�ln� uchaze� a jak by m�l b�t p�ipraven na studium?
Ide�ln� uchaze� je takov�, kter� m� velk� z�jem o studium, p�ij�m�n� nov�ch informac� a je ochoten u�it se nov�m v�cem. M�l by m�t dostate�n� v�domosti a znalosti z matematiky, fyziky a ��ste�n� i chemie. Nem�l by to b�t uchaze�, kter� �kolou chce jen proj�t, ot��t se o chemii a odn�st si titul. M�l by m�t opravdov� z�jem a chu� se chemii v�novat. K tomu, aby se z n�j stal �sp�n� in�en�r chemie, je v�e� pro tuto oblast prvo�ad�.
Studenti maj� u n�s na fakult� velkou podporu. Je zde studentsk� unie, kter� se star� o nastupuj�c� prv�ky. Stejn� tak se anga�uje i studentsk� komora akademick�ho sen�tu, kter� pro n� organizuje r�zn� akce. Ukazuje jim nejen kudy do knihovny, ale tak� kam v Brn� za z�bavou. Sezn�m� je i s t�m, jak budou studiem proch�zet. Studenti v�dy v�d�, na koho se obr�tit a v�echny t�kosti dok�eme s pomoc� studijn�ch poradc� p�ekonat.
D�le�it�m t�matem je tak� internacionalizace. V tomto ohledu se sna��me se b�t velmi aktivn� a z�jem student� o vycestov�n� podporovat. M�me p�ipraveny smlouvy s evropsk�mi i mimoevropsk�mi univerzitami, kam mohou vyjet, v�etn� nap��klad Oxfordu.
D�kujeme za odpov�di.



















