Online N�rodn� srovn�vac� zkou�ky absolvovalo skoro 23 tis�c uchaze��

Pandemie Covid-19 z�jem uchaze�� o vysoko�kolsk� studium rozhodn� neoslabila, pr�v� naopak. Jestli�e v lo�sk�m �koln�m roce (2019/2020) se N�rodn�ch srovn�vac�ch zkou�ek, kter� v p�ij�mac�m ��zen� vyu��v� v�ce ne� 50 �esk�ch a 30 slovensk�ch fakult, ��astnilo necel�ch 21 tis�c uchaze�� o studium, v tomto roce to bylo 22630. To je zhruba stejn� jako p�edloni (2018/2019), kdy zkou�ky absolvovalo zhruba 23 tis�c uchaze��. Z�sadn� rozd�l ov�em spo��val v podob� testov�n�. U� loni na ja�e bylo nutn� s ohledem na protiepidemick� opat�en� v pr�b�hu jednotliv�ch term�n� p�ej�t na online podobu kon�n� zkou�ek, a v tomto roce nakonec nebylo kv�li v�voji epidemie mo�n� realizovat jin� ne� online testov�n�. Celkem tak zm�n�n�ch bezm�la 23 tis�c ��astn�k� z �eska, Slovenska i zahrani�� absolvovalo v �esti term�nech 61018 online test�.

Nejvy��� prioritou p�i online testov�n�, se kter�m v �esku ani na Slovensku nem�l dosud nikdo v�t�� zku�enost (a v rozsahu desetitis�c� test� v oblasti vzd�l�v�n� takov� zku�enost nebyla ani ve sv�t�), bylo zaji�t�n� stejn� f�rovosti, transparentnosti a bezpe�nosti jako v p��pad� prezen�n�ho testov�n�. Uspo��dat takov� mno�stv� bezpe�n�ch online zkou�ek tedy znamenalo po technick� i organiza�n� str�nce velkou v�zvu. Desetitis�ce zkou�ek toti� mj. znamen� i desetitis�ce r�zn�ch po��ta�� s individu�ln�m nastaven�m, stejn� jako na stran� u�ivatel� internetov� p�ipojen� rozli�n� kvality. V takov�m mno�stv� je statisticky skoro nemo�n�, aby nedo�lo k ��dn�m technick�m pot��m, p�esto a� na jeden v�t�� v�padek k ��dn�m z�sadn�m technick�m pot��m p�i po��d�n� NSZ nedo�lo. U ka�d�ho term�nu se t�kaly necel�ho jednoho procenta uchaze��.  V�jimkou byl zm�n�n� v�padek v �noru, kter� zas�hl necel�ch 8 % uchaze��. Ve v�sledku tedy bylo 98,48 % v�ech zkou�ek �sp�n� dokon�eno. Pro uchaze�e, kte�� kv�li technick�m probl�m�m zkou�ku nedokon�ili, spole�nost Scio uspo��dala n�hradn� term�ny zkou�ek.

To ov�em neznamen�, �e v�echny testy byly vyhodnoceny jako regul�rn�. S online zkou�kami se pojila p��sn� kontroln� opat�en�, a pokud ��astn�ci poru�ili pravidla nebo podv�d�li, byl jejich v�sledek zablokov�n a vysoko�kolsk� fakulty jej neobdr��. Kone�n� po�et blokac� v�sledku kv�li poru�en� pravidel dos�hl 3,47 % z celkov�ho po�tu zkou�ek. �I kdy� jsme se s poru�ov�n�m pravidel setkali u v�ech term�n�, v�t�inou se nejednalo o c�len� podv�d�n�, ale o nedodr�en� pravidel zkou�ky,� ��k� Martin Drnek, vedouc� projektu NSZ. �P�esto�e ��astn�ci test� byli zcela jasn� a opakovan� sezn�meni s podm�nkami, kter� je nutn� dodr�et, mezi nej�ast�j�� proh�e�ky proti pravidl�m online zkou�ky pat�il ne�pln� sken m�stnosti, nepovolen� p�edm�ty jako mobil nebo kalkula�ka v bl�zkosti ��astn�ka, opu�t�n� z�b�ru kamery v dob� kon�n� zkou�ky, nasazen� sluch�tka nebo otev�en� online n�pov�dy nap��klad v podob� Google hled�n� �i spu�t�n� online kalkula�ky,� dod�v� Drnek.

N�kte�� ��astn�ci se p�esto pokou�eli o z�m�rn� podv�d�n�, nej�ast�ji s pomoc� �nen�padn�ho� vyhled�v�n� informac� na mobilu nebo za ��asti druh� osoby v m�stnosti. �Na�li se i ��astn�ci, kte�� online zkou�ky vzali velmi sv�r�zn�. Jeden ze student� nejsp� p�edchoz� ve�er trochu v�c oslavoval a v pr�b�hu zkou�ky usnul. Dal�� z ��astnic zkou�ku pojala jako stripshow. Pokud by se z�rove� nedopustili dal��ch proh�e�k�, toto samo o sob� by v�ak d�vod k blokaci nebyl. Ka�dop�dn� kdokoliv z ��astn�k� s blokac� v�sledk� nesouhlasil, mohl se proti rozhodnut� odvolat,� poznamen�v� Martin Drnek.

Vyhodnocov�n� regul�rnosti desetitis�c� test� by bylo prakticky nemo�n� bez pomoci softwaru s prvky um�l� inteligence. Ta v z�znamech o pr�b�hu ka�d� zkou�ky vyhled�vala sporn� momenty, kter� posl�ze posuzovali �iv� �kolen� hodnotitel�. Takto z�skan� zku�enosti nyn� Scio vyu�ilo p�i v�voji vlastn�ho tzv. proctoringov�ho syst�mu ScioLink. Ten bude dohl�et na pr�b�h online N�rodn�ch srovn�vac�ch zkou�ek u� v nadch�zej�c�m �koln�m roce.

��astn�ci NSZ � meziro�n� srovn�n�

��astn�ci NSZ 2020/21

Nej�ast�j�� d�vody blokace v�sledk� (p�esn� �daje v procentech se t�kaj� pouze term�nu NSZ 22. 5.)